Jako host: Básník Alois Marhoul a jeho verše

Básně svého přítele Aloise Marhoula má Radek v oblibě už mnoho let - vždyť Starého žokeje zhudebnil už před dobrými dvaceti roky. Proto ho taky těší, že mohl nabídnout svoje webové stránky k prezentaci dalších veršů. Bylo z čeho vybírat - Alois Marhoul napsal celou řadu sbírek, zde vám představíme sedm, včetně té zatím poslední - "Kam jablko nepadá" - která vyšla těsně před Vánocemi 2006.

7. sbírka - Kam jablko nepadá

V útulné vinohradské galerii Carpe Diem pár kroků od Flory vítal v sobotu 9. prosince 2006 v podvečer Jiří Tušl početné návštěvníky, kteří přišli poblahopřát básníku Aloisi Marhoulovi ke zrození nové básnické sbírky Kam jablko nepadá.

Měl by básník umírat mladý?

Jiří Tušl zavzpomínal na dobu zhruba před třiceti lety, kdy v klubu v Michalské ulici představoval mladé básníky stejně mladému publiku (ostatně, vždyť to byl taky mládežnický klub). Pod gotickým obloukem, který dělil podzemní sálek na dvě části, za mihotavého svitu svíček (šestiramenný svícen byl osobním vlastnictvím pana Tušla), četli Magda Rychlíková, Václav Kotva nebo Ladislav Mrkvička básně začínajících poetů a v přestávkách mezi tím zpívali Karel Černoch, Karel Zich nebo Radek Tomášek. "Básník by měl zemřít mladý!" razil tehdy svou tezi tvůrce pořadu Jiří Tušl a myslel při tom na Jiřího Wolkera, Ortena a Karla Hynka Máchu. "Jaký jsem byl tehdy bloud!" sypal si dnes pomyslný popel na hlavu. "Lojza je stále stejně mladý, nezestárl - a kdyby nic jiného, je to znát v jeho verších!"

Výsledná podoba nové sbírky Kam jablko nepadá vyrazila dech i samotnému básníkovi. Je to skutečně malý skvost, jak vybroušeností veršů tak jejich souzeněním s kolážemi Miroslava Huptycha, básníka a výtvarníka, který se přiznal, že použil do knížky všechny ilustrace, které by dal ke svým básním - kbyby je ale napsal! (Poděkování autorů patří pochopitelně i nakladatelství ARSCI, k jehož kmenovým autorům Alois Marhoul patří).

Básně inspirované příslovími i cestami po krajích vzdálených i velmi blízkých četl pak sám autor, recitací přispěla i Magda Rychlíková (ukázky následují), svými písněmi verše prokládal Radek Tomášek. I on zavzpomínal na klub v Michalské a proto také zazpíval písničku "Až mi stáří vklouzne do dveří", kterou před lety Jiří Tušl pokaždé vyžadoval. Dnes by si ji prý snad už odpustil...

Všude dobře, doma nejlépe

A co víme o světě?

O světě víme své:
Vídeňský řízek
Turecká káva
Španělský ptáček
Anglická slanina
Balkánský sýr
Slovenské halušky
Maďarský guláš

Všude dobře taťko
Ale chtělo by to knedlíky
Ententýky dva špalíky
láry fáry domine

Svět je kastrol který bublá
na sklokeramické desce
Trochu připálený - -
Mimozemšťané muší
krouží kolem
Bzučí - -
Stmívá se lehce

Nechce se věřit
že nám něco smrdí
Majoránka česnek
A u osrdí
Zabolí to
Někdy více jindy méně

Je nám tento
je nám líto
Ale známe svoje
známe zlozvyky

Ententýky dva špalíky
láry fáry domine

Ještě bublá ještě hřeje

A mně s tebou - -
Všude nejlépe

Kdy se ucho utrhne?

Jako host Radkova vystoupení v Chodovské vodní tvrzi (24. listopadu 2005) na Jižním Městě v Praze našel básník pozorné posluchače - četl jim z (v té době rozepsané) sbírky "Kam jablko nepadá", která má tři kapitoly: Čí kobyla chodí bosa? Jak dlouhé nohy má lež? a Kdy se ucho utrhne? - je totiž z velké části inspirována příslovími.

Lež má krátké nohy

Ale hezký zadek
Nádherná prsa
Mluví plynně
třemi cizími jazyky

Obléká se
s vytříbeným vkusem
Na korunu nekouká
S každým se ráda
rozdělí
o své nejlepší myšlenky
a nelpí na detailech

A přesto proti ní někteří jedinci
stále něco mají
Ještě že je jich tak málo!

Když Pánbůh dopustí - -

Zas máme novou vládu
Manželku opět bolí hlava
Sýr v ledničce zplesnivěl
A nikdy nebylo tolik vos!

Kůrovec řádí v našem lese
Zákazník mrtvý brouk
odjíždí na bílém koni
neznámo kam

Samozřejmě bez placení

Pointa? A znáte snad
lepší vesmír?!

Jaký otec

Básně se časem potatily
Snad nedělají ostudu
Proto děkují osudu
že ve svých letech ještě žiji

Nebo má někdo jiný názor?
anebo nýbrž pakliže...

Utíkám do svých hebkých sítí
Pavouci tkají na úvěr
Snad korýš snad rak
pozpátku

melu si svoje hlouposti
/a protože špatně slyším/
melu si svoje od kosti

A básně dušené na víně
jsou trochu mimo
co já vím

...takový syn!

6. sbírka - A někdy taky ne

První autorské čtení v Balbínce - básník sem zavítal jako Radkův host 27. dubna 2005 a verše vybíral převážně ze sbírky "A někdy taky ne".

Spi sladce

Lezeme lásce do postele
líbáme nahá zápěstí
tušíme vášeň v cizím těle
Zbývá nám: Sázka na štěstí

Nevíme nikdy: Kdo nám schází
Milenka Přítel Tralalá
Obejdem vesmír bez nesnází

Zeptám se Nejsi ospalá?

Láska manželská

Přízraky táhnou krásnou zemí
Na nebi je klid Jako v kostele
Do klubíčka stočily se první lásky
Spánkem spravedlivým přeměřují čas
a nás berou na hůl
Manželky naše vyvalují těsto
válečkem dřevěným
Až i z nás se stávají placky
k obrazu jejich
k obrazu jejich
k obrazu jejich

Někdy taky ne
A z trouby voní
všemi milovaný štrůdl
Sousedka si pochvaluje
Ten je ale vypečený
ten můj
ten můj
ten můj
chudák pan Novák

Jeho první láska
ze sna trochu křičí
Copak se jí to zdá?
Přízraky táhnou krásnou zemí
Do pekla blízko
K sousedům taky
Lásku drobíme jak chleba
a sypeme slepicím
Ty zobou z ruky
Někdy ještě zbyde
Ale ty jsi tu nebyla

Kdo pozdě chodí sám sobě škodí
- Někdy taky ne

Karanténa

Jsme chráněni před světem
Nikdo na nás nemůže

Přes pevné mříže
Přes dveře bez klik a zámků
Přes okna bez pantů a úchytů

Jsme chráněni před světem
Nikdo na nás nemůže
I kdyby se svlékl z kůže
Plazil se trpěl a hrál na city

I kdyby I ty

Ty možná ano milá Dano

Ale ty nejsi Dana lásko celá

Taková nedorostlá Daniela

Sluší se dodat:
Zatím!

Pane vrchní: Platím!

Horečka

Tak jsi se vrhla do útoku
A pleníš všechny vesnice

Uprostřed žhnu nejvíce

Pochodeň která nevyhasne

A účet bude platit kdo?

5. sbírka - Láska s. r. o.

Básník je blázen

Pijáci básní potají
do sebe lijí verše Denně
Z úst je jim cítit jemný líh
Nechte rozum přijíti ke mně

V některých slovech slyším tání
Má paní není koketa
Odjíždí rychlík který ani
nepřijel -

Počkám do léta -

Láska s. r. o.

Nebuďme na sebe jako lidi
Láska je rozsypaný hrách
Po čem to Jánošík -?

Sliby chyby
Do žen a do melounů
ani skulinka

Liška leze do želez
láska leze leze po železe
Peníze nám utíkají
a navečer je klid

A tak čekáme
kterápak spadne až k nám
upečená dozlatova
křupavá a vcelku vlídná

společnost s rozumem omezeným
láska to jediná!

4. sbírka - Zvířátko láska

Básníkovo počínání osciluje mezi prozaickým podnikáním v gastronomii a aktivně prožívanou poezií. Ani jednomu z těchto pólům se nezpronevěřuje a o tom, co leží mezi nimi, čteme mezi řádky nové sbírky: Šťastně konzumované manželství a doživotní nákaza zamilovaným bacilem umožňuje dovolit si nadhled, místy ironii i pochybnosti, a to jen proto, aby obavy před zevšedněním vrátily básníka i čtenáře ke klidně prožívanému všednímu dni.

Manželská tolerance

V krajině která možná není
mi žena vlezla pod kůži
Dopravní systém mého chtění
ovládla Nic jí nedlužím!

Všechno si vzala I mé stíny
Ticho si tolik nevěří
Slibuji lásko Budu jiný
Co bude dneska k večeři?

Neslušný týden

Čistím si zuby Z louží pije
zvířátko láska legrační
Za oknem škvírkou žaluzie
pase své oči sedm dní

Nikdo mě nezná v tomhle kraji
Tvářím se že mám alibi
a zatím zvířátka si hrají
Střídají různé pohyby

3. sbírka - Zamilovaný bacil

Ve své sbírce se Alois Marhoul pokusil namíchat osvěžující nápoj vlastní poezie. Hlavními složkami jsou laskavý humor, křehká něha a zralá úcta k člověčině. Jednotlivé ingredience se spojily takovým způsobem, že je při ochutnání nelze dost dobře od sebe oddělit. Zamilovaný bacil, pokud je správně naordinován, může, ač to zní paradoxně, léčit. Léčit nudu a okoralost srdce. Výsledek se jistě dostaví, vždyť autor, mistr kuchař, má s přípravou specialit poezie svou zkušenost.
(dr. Ivana Marešová
v poznámce k 1. vydání sbírky r. 1994 v nakladatelství ARSCI)

Předpověď na zítřek

Dostal jsem se do řečí
I některé stromy
už o mně roztrušují
své zažloutlé listy
A ostatní
pokyvují moudrými hlavami:
Není šprochu aby na něm nebylo
pravdy trochu
a já v tom lítám
v severozápadním proudění
klepů a pomluv
jakoby se nechumelilo

Lidičky
připravte posypové materiály

Manželé

I do našeho vztahu
jsme zavedli některá úsporná opatření

Šetříme slovy i činy
Omezilii jsme líbání
Zbytečně se na sebe neusmíváme

A vůbec

manželské povinnosti
rádi splníme
i ve vedlejší pracovním poměru

1. sbírka - Černý pasažér

Byla vydána pouze pro přátele v listopadu roku tisícího devítistého osmdesátého čtvrtého jako druhý svazek bibliofilské sbírky editio insert / čtyři originální barevné litografie vytvořil Milan Erazim / náklad sto sedmdesát číslovaných výtisků, autory podepsaných / editorsky připravil a osnovu bibliofilie navrhl Tejak. Bohužel, titul reprodukovaný nedokonalou technikou nemůže ani zdaleka přiblížit kouzlo originálního svazku určené milovníkům krásných knih, proto verše doprovází reprodukce ilustrací.

Březen

Nablízku někdo
tiše zvoní

Poledne čepuje
mízu do půllitrů
MLADISTVÝM A ZAMILOVANÝM
NENALÉVÁME

Pohádkový nápadník

Naložil vagón slibů
na širokorozchodnou svého srdce
a s ohlušujícím houkáním ho odvezl
na malé nádražíčko své vyvolené

Vyhrnul si rukávy a začal vykládat
MÁM TĚ RÁD
bylo ve všech velikostech barvách a materiálech
NEMOHU BEZ TEBE ŽÍT
se povalovalo na pěti hromadách

Asi rok trvalo než se mu podařilo
vyprázdnit celý náklad

Odbrzdil prázdnou vozovou jednotku
a tentokrát už bez povyku
odjel do velkoskladu pro další zboží

Tam naložil vagón slibů
na širokorozchodnou svého srdce
a s ohlušujícím houkáním ho odvezl
na jiné malé nádraží

Vzdalování

(Vzdaluješ se mi
Rychlostí - -
Rychlostí sportovního vozu)

Ten auťák by potřeboval seřídit
tvrdí mechanik s hebkýma rukama
a přináší své kontakty

(Mě to dost žere, věř mi)

Něco vám tam klepe mladá paní
usmívá se mechanik s hebkýma rukama
a přikládá ucho k motoru

(Ale já už nic neslyším
Já opravdu ne)

Dva jubilanti

Od manželů Marhoulových dostal Radek ke svým kulatinám originální kytici do níž byla zakomponována nejen náhradní kytara, odolná proti navhnutí (neboť z umělé hmoty), ale taky náhradní salónní kytarista ve fraku. On pak na svou osvědčenou, starou dřevěnou kytaru zahrál kamarádovi Lojzovi k jeho "půlkulatinám".