Z rodinného fotoalba
Radek Tomášek (vlevo) na klasické rodinné salónní fotografii s maminkou Věrou a tatínkem Vladislavem a se starším bratrem Vláďou někdy před r. 1950.
Ulítly mu včely?
Na téhle fotce se Radek tváří jako ilustrace ke svojí písničce Duhová kulička. Možná mu ale jenom bylo horko nebo se mu nechtělo psát domácí úkoly.
Co se v mládí naučíš...
V době, kdy Radek studoval na střední škole, byly součástí osnov brigády - jezdilo se na chmel, na brambory nebo sázet stromečky - a kytara patřila vedle ešusu k povinné výbavě. Na obrázku sedí spolužáci Vašek Maršálek (vlevo) a Radek Tomášek (vpravo, na koleni má gibsonkou svého bratra), mezi nimi Vláďa Strejček: "Zpíval pěkným sametovým barytonem a je mi divné, že jsem o něm už nikdy neslyšel", říká Radek. Oběma budoucím hudebníkům se určitě hodily zkušenosti ze souhry v kytarovém triu a Radek, když se mnohem později musel ujmout svého lesa na Vysočině, už měl jistou představu, co péče o něj obnáší.
Latina s Conjuntem
Radkův velmi kladný vztah k latinsko-americké či španělské muzice má své kořeny mj. v období, kdy vystupoval se skupinou Conjunto de Praga, která hrála tuto lidovou muziku tak, aby se co nejvíc přiblížila originálu. Na fotce je část skupiny zachycena při hostování na jednom spřáteleném latinsko-americkém vyslanectví.
Další inženýr, který utekl za hudbou
Inženýr Radovan Tomášek v r. 1970 při promoci na Strojní fakultě ČVUT v Praze. Je absolventem oboru se složitým názvem Ekonomika a organizace řízení strojírenské a elektrotechnické výroby, ale nikdy se mu v praxi nevěnoval, stejně jako jeho kolegové ze skupiny Rangers dal přednost volné noze a muzice.
Jako kantor by uspěl
Herec Vladimír Dlouhý se stal prvním žákem Radkovy Kytarové školy, která vycházela několik let v časopise Sedmička. Spousta kytaristů na ni dodnes s povděkem vzpomíná - a dost z nich se věnuje muzice profesionálně. Radek by zřejmě byl talentovaným učitelem - když za svou známou zaskakoval jako angličtinář na jedné pražské základce, žáci ho přemlouvali, aby je učil nastálo.
Kyperská řacha
Při prolézání antických památek na Kypru ve Famagustě, na jakési předsvatební cestě v létě 1974 (těsně před násilným oddělením turecké části ostrova), si Radek opatřil lehký otřes mozku.
Den svatební
Hanku Kurzweilovou poznal Radek v divadélku Radio v Radiopaláci, kde oba účinkovali, ještě jim ani nebylo dvacet. O deset let později do toho "praštili" (snad proto se Radek drží za hlavu?).
Filípkovo první interview
Radek přivedl ukázat svého prvorozeného syna Filipa do redakce Sedmičky, ve které měl řadu dobrých kamarádů - třeba fotografa Mirka Martinovského (byl autorem i fotek z Radkovy svatby a o nějakých třicet let později jeho foťák blýskal taky na svatbě Filipově). Všimněte si, že Filípek byl - stejně jako jeho tatínek v tomto - věku dočista blonďatý.
Kouzlo Paříže
Uondaný táta se svými synky pod Eiffelovkou v létě 1989. Radek ml. se už v útlém věku projevoval jako bohém a svobodný duch Pařížanů mu byl velmi blízký. Když mu majitel restaurace nabídl podle zdejšího zvyku, aby si při odchodu třísknul talířem o chodník, udělal to s gustem.
Spí a dřímá aspoň v zimě
Radek zpíval písničku Zimní les dávno před tím než mu začal říkat pane kus restituovaného lesa na Pelhřimovsku, takže odtud inspiraci nečerpal. Kdyby ano, nejspíš by text nebyl tak poetický - starostí a práce je kolem lesa na jaře, v létě a na podzim nekonečně. I majitel je často nucen plivnout do dlaní, aby souboj s kůrovcem uhrál aspoň na remízu - zde je Radek zachycen při odkorňování "broučkem" napadeného smrku.
Rozhlasové toulky
Začátkem 90. let připravoval Radek po čtyři roky každý týden rozhlasový pořad Toulavé boty (později Country elixír), ve kterém představoval dění na naší hudební scéně a také své hudební lásky (José Feliciana, Jima Croce, Johna Denvera ze zahraniční, z domácích např. Waldemara Matušku nebo interprety spojené se Semaforem Suchého a Šlitra).
Pod alpskými velikány
Skupinou Radka Tomáška prošla od jejího vzniku v r. 1975 pěkná řádka muzikantů a dalších spolupracovníků. Někteří z nich zatoužili poznat i jiné kouty zeměkoule než spřátelené socialistické státy a zmizeli za kopečky. Baskytarista a textař Jirka Bureš si to namířil k protinožcům, zvukař Jirka Hertl se usadil ve Švýcarsku - a jakmile to šlo, pozval Radka na túru po Alpách.
Od té doby už šlapali ve čtyřech mnohou horskou stezkou a nejedním údolím.
Kamarádi judisti
Už několik let patří tahle parta judistů z Vršovic k Radkovým dobrým kamarádům. Jezdí spolu lyžovat na hory, loni v létě projeli kus Šumavy, přijdou do Balbínky a když je potřeba, umí vzít za práci (a v lese se hodí každý pár ochotných rukou!) V létě 2003 slavili na Radkově chalupě kulatiny dokonce čtyřnásobné: Břeťovy, Honzovy, Karlovy a Bohoušovy.
Týden před Velikonocemi 2007 byli vršovičtí judisti v Budapešti a zpátky si přivezli solidní sbírku medailí. Ing. Jiří Semecký referoval Radkovi: "Jel jsem tam s tím, že nemám nic moc natrénováno, no a koukejme na něj, byl první! První byly taky Dáša a Vendula, Jarda Banszel byl třetí a Karel Vrchota druhý. No trochu jsme jim ty medaile probrali!"
Filip Tomášek se oženil
Ve čtvrtek 21. července 2005 si v Libeňském zámečku řekli ANO Petra Tauchmanová a Filip Tomášek, kterému šel za svědka jeho mladší bratr Radek. Na stejném místě se před třiceti lety brali jejich rodiče Hana Kurzweilová a Radek Tomášek.
Radek umí nejen na kytaru
Pan Buchta, písmák a kronikář z Křelovic na Vysočině, zachytil v létě 2005 vzácný okamžik - otce se synem při činnosti, která zůstává jejich publiku utajena - dokonalou souhru při výměně proříznuté pneumatiky cestou na vystoupení do Třeboně. Nutno poznamenat, že ke koníčkům Radka otce patří, díky jeho neobyčejné zručnosti, kutilství všeho druhu: doma opraví plynový kotel, u své maminky karmu i sporák, na chalupě si poradí s pilou i vrtačkou.
|